neděle 24. ledna 2016

Tak jsem zpátky!

Protože jsem všechny své zážitky ze západního USA psala až po návratu do ČR, tento článek je takové mé první bilancování po příletu domů. Jestli se chcete ale rovnou vrhnout do cestopisů ze západu USA, ten první z Las Vegas je zde.

---

24. ledna 2016. Dnes je dva dny, co jsem v Česku. Mají tu normální kohoutky, mluví se tu česky, platí se tu v hotovosti a je tu zima :D Ale je to moje "doma". Zatím jsem furt ve spáru jet lagu. Po návratu jsem spala 17 hodin, dneska jsem se zase budila brzo v noci a holt to chvilku potrvá, než se dám zase dohromady.

Když teď tak sleduju CNN a situaci v New Yorku, musím říct, že jsem tomu utekla jen tak tak. Vlastně jsem asi fakt dítě štěstěny, protože jsem vždycky utekla nějakému neštěstí. Den po odjezdu z Las Vegas se tam stala velká autonehoda a 40 mrtvých. Den před příjezdem do Kalifornie tam bylo zemětřesení o 6 stupních. Po odletu z Los Angeles se na město přivalily dva týdny vydatných dešťů a povodně kvůli El Niñu. Během cesty na Floridě bylo 10 mil od nás tornádo a teď to nejposlednejší, unikla jsem o fous sněhovým bouřím v New Yorku a 8 tisícům zrušených letů.

Můj poslední článek ke kansaskému dobrodružství bych chtěla věnovat malému zhodnocení aneb klasický článek alá co mi pobyt v USA dal a vzal.


čtvrtek 7. ledna 2016

20 dní, 7000 kilometrů, 4 národní parky, 11 států a milion zážitků

Asi nejprve ze všecho bych vám měla představit naši posádku! Když jsem jí představovala mámě, první její otázka byla: ,,A to jedeš jediná holka?" ,,Jo přesně tak". "A odkud jsou ti kluci?" "Turecko, Rumunsko, Austrálie."