Ale hezky popořádku. Celý týden začal pekelnou zimou. Nebo tedy, ono už bylo docela na čase. Ale vzhledem k tomu, že tu celý den bylo kolem 26 °C, tak v noci ten 1° C byl znát. Když jsme se v pondělí ráno probudily, měly jsme v bytě jenom 12° C. Náš dům je navíc dost starý a všude jsou nějaké praskliny. Je tudíž fakt obtížné to vytopit alespoň nad 19° C a ještě těžší je tu teplotu nějakou dobu udržet. Účet za energie tak bude asi dost mastný. Rozhodly jsme se tedy koupit takovou izolační fólii a zadělat tím okna, abychom alespoň zamezily studenému vzduchu se dostat dovnitř. Řeknu vám, že je s tím šílený sraní. Ale nakonec to byla docela sranda. Všechny nakrabacené části totiž pak teplý vzduch z fénu krásně napnul. Úplná magie.
V úterý už se pomalu začalo připravovat vše na Halloween. Jessi napadlo uspořádat typickou americkou houseparty. A když říkám typickou, tak tím myslím přesně to, co se většinou děje a stává ve všech těch amerických filmech. Pozvete část lidí a nakonec se vám to rozroste a nestíháte zjišťovat, koho jste pozvali a koho ne. Jo, to se nám taky stalo. Ale nepředbíhejme. V úterý jsem si vydlabala mého malého krasavce. Trvalo to neuvěřitelný dvě hodiny, takže už jsem na další dýně neměla nervy.
Ten den nám přišla do mailu šťastná zpráva. Odpadá nám odpolední hodina International PR. Tak jsem toho využila a napsal Nicovi z Austrálie, se kterým normálně na úterní hodiny chodím, jestli se nechce trošku projít po okolí a najít nějaké super scary dekorace na domech. I když je Manhattan hlavně studentské město, najdou se tu ale i rodiny s děti, které si na výzdobě domů dali opravdu záležet. Našli jsme s Nicem opravdu pár hodně dobrých kousků.
Večer jsme zašly s Isabellou na velký Halloweenský nákup jídla. Od Jessi jsme dostaly seznam věcí, co máme koupit. A to jsme ještě nevěděly, že tento nákup se stane důvodem k jedné velké mega hádce. Když jsme totiž měly koupit polevu, vzaly jsme místo klasické bílé polevy jinou s příchutí Cheese Cake. Bohužel obsahovala laktozu, na kterou je Jessi alergická. Ta to vnímala jako útok na její osobu, že jsme tu polevu koupily určitě schválně a že nejsme schopný ani koupit něco, co nám napíše na papír. Isabella se zase ohradila tím, že už má dost toho, jak nám Jessi stále říká, co máme dělat a že se dál odmítá účastnit Jessiných halloweenských plánů. Začaly na sebe řvát tak, že to skončilo velkým prásknutím dveří, div nevypadly z pantů. Trošku jsem si vybavila hádku, když jsem byla před dvěma lety v Římě u přítele mojí kamarádky Terky. Tam ale lítalo i nádobí.
Druhý den ráno jsme si tak v kuchyni mlčky každá dělala svou snídani a své kafe a nikdo neprohodil ani slovo. Víceméně to nakonec dopadlo tak, že Jessi vyhodila z halloweenské události na FB všechny Isabelliny kamarády a zablokovala si ji na FB. Já byla tak nějak mezi oběma, na mě se nikdo nenaštval, ani já na nikoho. Ale holky mě obě dvě využívaly jako zpovědnici a už jsem z toho začínala mít taky pořádně plnou hlavu.
Přípravy na Halloween tak zůstaly jen v mých rukou, Jessi a Steph (bývalá spolubydlící, která u nás bydlela přede mnou). Dům se nám začal pomaličku ozdobovat různými pavučinkami, vystřiženými netopýry a já si vyhrála se zdobením plastových nádob na mléko. Ty pak sloužily jako ukazatel cesty k našemu domu.
Ve čtvrtek se šlo do Rusty's na první Halloweenskou party. Ale bylo vidět, že se všichni na Halloween teprve připravují, moc kostýmů tam totiž k vidění nebylo. Ani já nakonec nešla v žádném, protože byla dost zima. Tentokrát se nás tam ale sešlo hodně mezinárodních studentů a bylo celkem narváno. Až s podivem musím říct, že jsem dokázala druhý den ráno vstát, a zvládnout dvě písemky na 92 % a 88 %.
Ten den jsme měli navíc ještě v hodině Mass Communication soutěž o nejlepší kostým. Vzhledem k tomu, že jsem si ráda ráno přispala a nebylo mi úplně hej, neměla jsem tolik času se patlat s kostýmem. Ale už předem jsem měla v hlavě nějaký plán. Budu Černá labuť! Křídla, sukýnku a korunku jsem si půjčila od Isabelly, která byla za Černou labuť loni. Vytáhla jsem bílou barvu, kterou jsem koupila za pár centů ve Walmartu a začala ji patlat na obličej. Bohužel cena se odrazila na kvalitě a fakt to vůbec nedrželo. Napatlala jsem další vrstvu a koukám na hodinky. mám posledních 5 minut a musím vyrážet. Nakonec jsem rychle udělala oči, hodila na sebe bundu a vyrazila jsem ještě s vlhkou bílou barvou do školy.
Když potom můj bývalý spolužák Martin napsal na Facebooku pod moji fotku komentář "Bukkake", musím mu dát za pravdu, že to tak opravdu vypadalo. Cesta do třídy mi trvá kolem 15 minut a bylo to v tu chvíli těch nejhorších 15 minut. Nikdo kolem mě žádný kostým neměl a já radši celou cestu koukala do mobilu a dělala jsem, že neexistuju. Když jsem vešla na poslední chvíli do třídy, z celých 150 studentů mělo kostým asi 15. Naštěstí Nic mě v tom nenechal a šel za Cheerleader boye.
Absolutně jsem tak potom nečekala, že můj narychlo napatlaný make-up a homemade vytvořený kostým může vyhrát v soutěži 3. místo! Jupíjupíjéééj. A ještě k tomu jsem vyhrála dost dobrý ceny. Hrníček, baterku, termosku, antistresový míček ve tvaru mozku, panákovou skleničku a kelímek, který se zbarví do fialové barvy, když do nej dáte hodně studenou nebo hodně teplou tekutinu.
Sobota už se od rána nesla v duchu příprav. Isabella s Jessi pořád nemluvila, takže nakonec šla na úplně jinou party. Provokativně přišla ještě k nám se vysprchovat a převlíknout asi 20 minut před začátkem party, kdy už měli přicházet první hosté. A to bylo něco na Jessicu :D Prásk...dvěře...prásk...rána do stolu...
Od rána jsem se patlala s cupcakama, ale musím říct, že se mi docela povedly. Pak jsem dělala ještě salsu a sýrový dip k nachos. A ten jsem dala do formy ve tvaru mozku. Efekt zaručen! Steph ještě udělala masové kuličky a k nim jsme daly naběračku, která vypadala jako ruka zombíka. Na party se nás pak sešlo asi 50. Kupodivu jsme se sem všichni vešli, alkohol nedocházel, jídla bylo dost. A k překvapení se až na popelník nic nerozbilo. Jediná menší věc, která se stala, že Coco si spálila o svíčku pramen vlasů.
Narazila jsem na spoustu zajímavých kostýmů. Někdo si koupil ten nejlacinější ve Walmartu, takže kraviček tam bylo asi 15. Mimoňů taky alespoň tucet. Nejoriginálnější byl ale Malik aneb Old Spice man. Trošku jsem chvilkama žárlila, když mu každá holka sahala na to jeho vypracované břicho :D Já jsem šla nakonec za Dorothy z pohádky Čaroděj ze země Oz a Katka byla ten nejkrásnější mimoň.
Žádné komentáře:
Okomentovat