Jak se dostat na studium do zahraničí?

Bylo se těžký tam dostat? Jak to probíhalo? A co finance? Přichází období, kdy spousta studentů pokukává po tom, kam by tak mohli na semestr či déle odcestovat za studiem. Jedni jsou až přehnaně aktivní a ví přesně o tom, kdy se odevzdávají přihlášky, kam se dá vyjet, kolik to stojí apod. Přesně ti dělají pak starosti druhé skupině studentů, kteří se chytají za vlasy a mají pocit, že toho to je strašně moc zařizování, že nic nestíhají a že absolutně nemají šanci to zvládnout. Pak je tu ještě třetí skupina, která si myslí, že má ještě spoustu času a nechává vše na jaro. Jak to tedy je?

Budu mluvit konkrétně o mém připadu, tedy možnostech, které se nabízejí nám studentům MKPR. Pravda je, že čím dřív se o studium v zahraničí začnete zajímat, tím lépe. Za prvé, budete mít možnost si vše do podrobna prostudovat a nepřekvapí vás pak třeba to, že na školu, na kterou jste se přihlásili, nemůžete studovat váš obor. Za druhé, většina nechává všechno až na jaro, takže budete mít menší konkurenci a větší šanci na úspěch.

U mě se všechno událo velmi rychle a od prvního zjištění možnosti vycestovat do podaní přihlášky mi zabralo týden. Plno studentů mluvilo o Erasmu, tedy studium v zemích převážně Evropské Unie. Mě ale nějak lákalo vyjet co nejdál. Kdy jindy budu mít možnost se podívat tak daleko (a kdy jindy mi může část nákladů uhradit univerzita, že jo :D ). Můj sen byl vždycky Nový Zéland nebo Kanada. Bohužel Nový Zéland a Austrálie jsou v kategorii těch nejdražších destinací, takže tyto země jsou pro mě prozatím mimo finanční limity. Kanada zas nabízela města pouze ve frankofonní části a nebo studijní programy pouze pro politology. Nadchlo mě tenkrát povídání Emy Šťastné na prosemináři, kdy vyprávěla o studiu v Hong Kongu, začetla jsem se do blogu spolužačky Verči o rok výš, která tam v tu dobu zrovna studovala, a shodou okolností tam byl na magisterském studiu i kamarád Olin. A tak jsem byla rozhodnutá, zkusím Hong Kong. Ten měl výběrové řízení ale až na jaře, proto jsem zkusila nejdříve Ameriku "jako na zkoušku".

Druhy dohod

Při podrobném zkoumání všech dohod (začala jsem někdy začátkem listopadu) se naskytlo první překvapení. Existuje tu Erasmus, Mezifakultní dohoda, Meziuniverzitní dohoda a Vládní dohoda. O co jde?

Erasmus - výběrová řízení probíhají na jaře. Obecně se tam hlásí více lidí, protože to všichni nechávají na poslední chvíli. Erasmus je prý spíš pro bakaláře a funguje to na principu toho, že vám na studium dá EU peníze a pokud nesplníte určitý počet kreditů, musíte jim peníze vracet. Náš obor zas tolik možností nemá. Těšila jsem se na Londýn, Itálii, Norsko nebo Švédsko. Žádné takové superdestinace tam ale nenajdete. Hlavně, že tam je asi 10× Slovensko :D Ale nic z toho nepřebije mého kamaráda z Prahy, který vyjel na Erasmus do Ostravy :D

Mezifakultní dohoda - jak už název napovídá, je dohoda pro studenty v rámci jedné fakulty. Jednoduše řečeno, na jedno místo se tak může hlásit žurnalista, marketér, politolog i sociolog. U některých programů je jedno, kdo se na ně hlásí, ale třeba v případě Kanady (Calgary) je program vhodný pro politology. Tím není vyloučeno, že se na něj nemůžeme hlásit i my z MKPR, ale výběr předmětů pak bude především z politologických předmětů, a to by se vám pak nemuselo hodit při uznávání předmětů na MKPR. Podobně je na tom třeba studijní program v Moskvě, který je především pro studenty z IES.  Peníze automaticky od žádné EU nedostanete, ale podle informací od letošních vyjíždějících studentů dává FSV na mezifakultní dohody cca 40 tisíc, plus si ještě můžete zažádat u Fondu mobility, popřípadě jiné nadace. Pokud ale od Fondu mobility dostanete víc, od FSV dostanete míň. Ze zajímavých dohod, které má naše univerzita domluvené, jsou to třeba ty v Hong Kongu, Číně ale i v USA (tentokrát tam přidali i New York). Výběrové řízení probíhají pro každou univerzitu nějak jinak, proto se vyplatí sledovat stránky. 

Meziuniverzitní dohoda - je přesně můj případ. Na jedno místo se můžou hlásit lidé z celé univerzity. Dohoda mezi UK a zahraniční univerzitou tak není na konkrétní program a váš konkurent tak může být medik, právník, ale i matfyzák. V očích rektorátu jsou meziuniverzitní dohody spíše pro magistry a doktorandy, proto prý při vyšším zájmu o jedno místo dávají přednost spíše studijně starším studentům (v tom případě nechápu, jak se to mohlo povést zrovna mně). Meziuniverzitní dohody jsou převážně mimo Evropu, ale dají se tam najít i programy v Německu, Francii, Lucembursku apod. Najít tu můžete i takovou exotiku jako Mexiko, Brazílii, Peru nebo Čile (jo fakt se to píše s "Č"). Výběrová řízení probíhají na podzim a přihlášky se podávají už do 18. listopadu. Austrálie s Novým Zélandem se vždycky objeví nějak z nenadání a pak také rychle zase zmízí. Tak to kdyžtak sledujte. Finance můžete dostat také přes Fond mobility. Na letošní dohody se podívejte zde.

Vládní dohody - znamenají jednoduše to, že univerzita nabízí například 1 místo pro celou ČR. Hlásit se na ni tak můžou studenti vrámci všech možných univerzit/měst. 

Na jak dlouho se jede?

Kromě Austrálie, NZ a Kanady jsou všechny programy většinou pouze na semestr, což je docela na h......houby. Pohled UK je takový, že chce umožnit studium v zahraničí co nejvíce studentům. Ale pokud se místo nenaplní, je možnost si případě studium prodloužit na rok. 

Na co si dát pozor?

Když už si vyberete druh dohody, zemi i školu, podívejte se na konkrétní požadavky, která škola má. To se týká studijního průměru, certifikátů na jazyk, ale i to, jestli se dá obor na univerzitě vůbec studovat. Já mám zkušenost s tím, že obor Marketing Communication se skoro nikde nevyskytuje pod tímto názvem. Někde jsou obory příbuzné (např. Journalism, Advertising, Communication studies, Mass Communication apod.), ale víceméně se tam studuje to samé co na MKPR. Akorát na trošku vyšší úrovni :D Jenom pozor. Marketing není to samé jako Marketingová komunikace, tak abyste se pak nedivili, že tam budete muset počítat :D 

To, že na univerzitě najdete váš obor, ještě neznamená, že máte vyhráno. Původně jsem si vybrala University of Washington (mimochodem, není ve Washingtonu D.C., ale v Seattlu ve státě Washington). Už jsem začala psát motivační dopis, a i když se na univerzitě dá studovat obor PR nebo Advertising, na tomto odkazu se pak dozvíte, že dohoda UK se na tyto obory nevztahuje. Proto věnujte pozornost sdělěním typu: Pro výměnné studenty je omezený přístup k některým kurzům a nejsou přístupné následující obory: Journalism, Communications and Media, Public Relations.

Většinou se dá vybrat jeden obor (major) a výběr předmětů si jako exchange studenti můžete vybírat v rámci celé univerzity, ale neplatí to tak vždycky. Studenti undergraduate odpovídá našemu bakalářskému, graduate magisterskému. Někdy se liší požadavky právě v rámci těchto rozdělení. Obecně mají undergraduate jednodušší podmínky. Třeba v mém případě chtěli pouze potvrzení, že mám angličtinu B2 (něchtěli TOEFL) a neměli požadavky na GPA (průměr). 

Co všechno mi hradí UK?

Výhoda Erasmu je, že peníze od EU vám většinou pokryjou náklady na ubytování a jídlo. U meziuniverzitních dohod vám UK hradí pouze školné, všechno ostatní je na vás. Ale i to je super věc, protože školné bývá to nejdražší. Mně by jinak semestr na Kansas State University vyšel skoro na půl milionu korun :D Na druhou stranu, mně finance, které jsem dostala od Fondu mobility, jídlo s ubytováním pokryly. Ale to jen proto, že bydlím mimo kampus a vařím si sama. Koleje a menza by mě stála o půlku dráž. Škola někdy vyžaduje i potvrzení o tom, že na studium máte dostatečné finance na účtě (to chce pak i ambasáda). U univerzity v Miami to tak je třeba minimálně 200 000 Kč na semestr. Nový Zéland je na tom ještě hůř. U Kansasu Stačilo 125 000 Kč.

Některé dohody jsou specifické v tom, že skládáte v ČR zálohu pro studenta, který zase bude studovat na UK. Zálohu skládá i zahraniční student na své univerzitě, takže  jídlo a ubytko pak máte hrazené. To je případ třeba University of Montana v USA, kde je teďka kamarád Tomáš. Záloha tam byla zhruba 25 000 Kč a pak si v USA bydlíte a jíte bez toho, abyste museli kontrolovat rozpočet na měsíc a chodit na pravidelné nákupy :D

Co je potřeba přidat k přihlášce? 

Erasmus je výhodnější v tom, že se všechno řeší elektronicky. Přihlášku podáváte elektronicky a výsledek tak máte pak také v systému. U meziuniverzitních dohod a mezifakultních dohod je to trošku větší obíhačka. U mezifakultních pouze v rámci pater, u mezifakultních mezi Hollarem a Karolinem.

K přihlášce, kde je potřeba i podpis děkana (ten zařídí oddělení zahraničních styků), se přikládá výpis známek s průměrem / transcript (a nestačí si to jen vytisknout ze SISu). Musí vám to vytisknout a podepsat naše studijní referentka Hanička, která má perfektní konzultační hodiny jen třikrát týdně, a to ještě někdy hodně brzo ráno na dvě hoďky. Vytisknnutí vás bude stát navíc 30 Kč :D Průměr stačí většinou do 2,00. U meziuniverzitních dohod dáváte výpis známek u všech třech kol, takž se vám ten průměr docela mění. V listopadu je jiný než v lednu a v lednu je jiný než v dubnu. Obzvlášť to trošku štve, když čekáte, kdy vám konečně pan Köppl zapíše jedničku za 8 kreditů do SISu a on to nestihne v deadlinu přihlášky.

Další věcí je potvrzení o jazykové způsobilosti. K Erasmu většinou stačí FCE, někde chtějí CAE. Ve Velké Británii chtějí IELTS. V Americe, Kanadě, Austrálii a Novém Zélandu požadují TOEFL. Ale jak už jsem řekla, některé undergraduate programy chtějí jen nějaké potvrzení o tom, že máte alespoň B2 angličtinu, což u mě vyřešilo potvrzení od Pamely, která mi napsala i doporučení, které je potřeba k přihlášcce také přidat. Doporučuju si ho vyřídit co nejdříve. Doporučení by vám měl někdo napsat v angličtině. Někdy to u nás dělala i Dr. Matušková nebo Dr. Hejlová, ale to pouze těm studentům, o kterých vědí, že si ho zaslouží (respektive ty, které už trošku znají :D). Pamele stačilo, když jsme chodili na její předmět a viděla nějaké naše dobré výsledky. Druhé doporučení si poté musíte sehnat, když budete žádat peníze u Fondu mobility, a to musí být od garanta. Stručně řečeno, napíšete si o sobě, jak jste úžasní, a Orban to bez přečtení podepíše. 

Dále životopis, což je docela klasika, kterou už byste měli mít dávno napsanou. Nejdůležitější položka je motivační dopis, který fakt čtou. A z mého pohledu je to takových 70 % toho, co ovlivní váš odjezd. Na základě motivačního dopisu vás hodnotí v druhém kole, kde totiž nejste vůbec přítomní. Z mé zkušenosti je dobré do něj rovnou zahrnout i studijní plán. Když totiž napíšete nejprve něco o sobě, proč jste si vybrali studovat zrovna v té zemi a proč zrovna tu školu, perfektně se vám tam hodí i konkrétní předměty. Ideální je tam napsat něco o tom, že jste si vybrali tuto školu, protože tam učí profesorka, která napsala tuto skvělou knihu. Nebo protože tam je tento předmět, který na FSV neučí a který by vám velmi pomohl v psaní bakalářky. Aneb tak nějak jsem to udělala já. A samozřejmě, že k psaní bakalářky mi tento jeden konkrétní předmět v ničem nepomůže a nakonec jsem si tento předmět ani nezapsala :D Se studijním plánem si tak lámat hlavu moc nemusíte, volit si všechno oficiálně budete stejně až později. Jediný rozdíl mezi Erasmem a Meziuniverzitní/Mezifakultní dohodou je ten, že já si nemusela předem ověřovat u garanta, jestli si dané předměty můžu nebo nemůžu zapsat, což se u Erasmu musí. A najít Orbana a uhnat do k podpisu stojí někdy dost nemalé nervy. 

Co se stane po odevzdání přihlášky?

Po odevzdání přihlášky vám přijde mail o tom, kdy se koná pohovor. Bylo to někdy zhruba do týdne a mám dojem, že v pátek ráno. Bylo to tenkrát po Jungle destroy party, kterou jsme měli v Jampa Dampa. Tomáš šel tenkrát na pohovor rovnou z party, já odcházela pro jistotu radši před půlnocí :D Pohovor je v tu chvíli pouze na "fakultní úrovni" (jedná se o 1. kolo). Proto se konal na Hollaru a v tu chvíli jsem zjistila, že na moji Kansaskou univerzitu jsem jediný zájemce :D Pohovor trval asi 3 minuty. Vedla ho proděkanka pro zahraniční styky a vedoucí OZS FSV. První otázka byla "Co si myslím o Miloši Zemanovi" a druhá "Jaké jsou mé akademické důvody, proč jsem si vybrala právě tuto školu".

Zhruba do týdne vám příjde další mail, kde vám napíšou, jací studenti byli nominovaní do druhého rektorátního kola. Je to trošku hraní si s osobními údají, protože tam přesně vidíte, kolik bylo žadatelů, kdo se dostal a kdo nedostal. Když ale u pohovoru ukážete, že alespoň trochu ovládáte jazyk, a v dopise projevíte dostatečnou motivaci, tak nemáte problém s tím, aby vás nominovali (obzvlášť, když není na místo více zájemců). Pokud ano, tak rozhoduje především motivace a to, jestli jste bakalář/magistr/doktorand. Druhé rektorátní kolo už probíhá bez účasti studentů. Takže to už svým vystoupením moc ovlivnit nedokážete. Výsledky nám poslali zase mailem 19. prosince. Bohužel normálně nezjistíte, kolik lidí proti vám bylo v druhém kole. Já se byla zeptat a bylo mi řečeno, že to je tajná informace, ale že teda jako sedm :D

Třetí kolo už je víceméně jen formalita a jedná se o to, zda vás přijme zahraniční univerzita. Vzhledem k tomu, že má UK a zahraniční univerzita smluvně dané místo, nemělo by hrozit, že by vás už nepřijali. Pokud tedy splníte všechny požadavky, můžete se těšit někdy v dubnu na oficiální přijetí zahraniční univerzitou. Požadavky jsou v tomto případě kopie pasu, finanční způsobilost, jazykové certifikáty apod. 

Potom už nastává žádost o víza, výběr předmětů, žádost o peníze u Fondu mobility, kupování letenek, zařizování ubytování apod. 

Takže přeju všem hodně štěstí! Mám dojem, že tento článek byl dost vyčerpávající, ale jestli se chcete i přesto zeptat na něco dalšího, ráda vám poradím. A kdybyste někdo chtěl do Kansasu, je to tu moc super a navíc přidali o jedno místo navíc, takže máte větší šanci ;)

ČÍST DÁL