pátek 5. února 2016

DEN 1: Las Vegas - město hříchů

Trip na středozápad trval 15 dní. První část našeho putování vedla z Las Vegas do Yellowstonu. Vzali jsme to přes Grand Canyon, dále přes indiánskou rezervaci a Antelope Canyon k Bryce Canyonu. Odtud jsme jeli prý tou nejkrásnější silnicí v USA. Říká se jí "Scenic Highway 12" a  kluci se fakt v tu dobu pohádali o to, kdo bude řídit. Pouštní Nevada se přeměnila v nádhernou kaňonovitou Arizonu a pak následoval Utah, který byl zase úplně jiný a přesto krásný. Přituhovat pak začalo směr Salt Lake City, kdy jsme si tak kvůli ledovce a sněžení protáhli cestu o několik hodin. Ze Salt Lake City jsme to pak vzali v noci směr Yellowstone, kam jsme dorazili až k ránu.


DEN 1 - Kansas City => Las Vegas - 18.12.2015

Ráno 18. prosince jsem se naposledy šla projít po našem kampusu. Vyfotila se u nápisu Kansas State University, kde si zvěčňují svá památeční fota čerství absolventi v hranatých čepičkách s diplomem. Já za ten jeden semestr dostala jeden zmačkanej papír, ale co, památku mám...Byla jsem domluvená se spolubydlící Isabellou, že mě hodí na letiště v Kansas City, odkud už jsem měla mířit do města hříchů, Las Vegas. Se zbytky kocoviny z den předešlé rozlučky jsem zabalila poslední věci, zkontrolovala, jestli jsem něco nezapomněla, nechala svůj velký kufr u host family a vyrazila směr letiště.

Vzhledem k tomu, že Isabella jela zpátky do Brazílie letem o 7 hodin dřív než já, strávila jsem na kansaském letišti celé odpoledne, než dorazili kluci. První překvapení nastalo, když přišel Bogdan (Rumun) s úplně holou hlavou. Andy (Australan) měl na hlavě zas kovbojský klobouk, který se mu nikam nevešel. Erke (Turek) celý natěšený s úsměvem na tváři svíral v ruce asi dvoukilovou kuchařku, kterou koupil za dva dolary cestou na letiště. Nenechal si vymluvit, že je to zbytečná nálož, a prostě si jí nutně musel na náš trip vzít. Arinc (Turek) zase vydržel půl hodiny kecat se svoji přítelkyní a loučit se s ní, než mi vůbec řekl : "Jééé, ahoj Pájo, jak dlouho už tu jsi?"

Poprvé jsem letěla se Spirit Airlines. Ze všech leteckých společností jsou mi nejsympatičtější. Letušák si dělal srandičky během takových těch povinných bezpečnostních keců, co musí vždycky říkat a nikoho to nebaví poslouchat. Začal třeba větou "Dámy a pánové, pošlete své poslední tweety, vyfoťte své poslední fotky na Snapchat, za chvíli budeme startovat. Aaaa, vy pane asi hledáte na Tinderu někoho, s kým si vyrazíte v Las Vegas, že? Zkuste to až tam a teď si přepněte vaše mobilní zařízení do letového módu." Musím říct. že tímhle začátkem si slučně zajistil pozornost :D Pak hodil ještě pár vtípečku a mohli jsme vztlétnout. Samozřejmě, že jsem schytala vedle sebe tu nejtlustější černošku. Naštěstí byl let jen 3,5 hodiny, tak se to dalo vydržet.


Už na letišti, hned jak jsme vylezli z letadla, bylo několik automatů. Las Vegas, ač se to nezdá, nabízí velmi levné hotely. Chtějí zkrátka turisty nalákat na levné ubytování a prachy z nich pak dostanou přes kasína. Bydleli jsme v luxusním čtyřhvězdičkovémm hotelu Golden Nugget, které mělo své vlastní kasíno, akvárium se žralokem, několik vnitřních bazenů apod. Trošku nás překvapili s tím, že k tomu, co jsme zaplatili přes Booking.com, po nás chtěli poplatek 28 $ za osobu za tzv. "provozní náklady" (že nám uklidí, že nám dají wifi, že můžeme případně parkovat v jejich areálu apod.) a tento poplatek byl povinný. Ono to s tím levným ubytováním nebude zas tak, jak se to všude píše.

 

Po rychlé sprše jsme se hned převlíkli z kansaského ohozu do trošku slušnějšího a vyrazili jsme do prvního kasína. Kluci zamířili hned k automatům, já jsem zkusila ruletu. Pak jsme dostali hlad, tak jsme se tágem přesunuli k Fremont kasínu, kde jsou pouliční umělci, dobré jídlo apod. Je to taková zastřešená dlouhá třída, kde se vám třeba v jednu chvíli nad hlavou prohání lidi zavěšení na laně. Když jsme to viděli, dostali jsme šílený záchvat smíchu. Holt tohle se asi může stát jen v Las Vegas. Našli jsme tu nejlevnější a nejlepší pizzu a pak vyrazili k nejslavnějšímu kasínu, Bellagio! Den poté se tu konala Miss World. 




V Kasínech nejvíc prodělal Andy, asi kolem 70$. Já byla v mínus 15$, Erke s Boggym byli na nule a jediný Arinc odcházel s "Twenty dollars in my pockeeet". Udělali jsme si pak menší procházku po centru, všude kolem byli zmenšeniny známých staveb jako Disneyland, Eiffelova věž, Trafalgarské náměstí apod. a na každém kroku nám nabízeli trávu nebo vstup do strip barů. Všichni jsme to míjeli, jen Boggy se vždycky zastavil a snažil se nás překecat, ať do nějakého toho stripbaru zajdem. Vstup byl sice zadáčo, ale drink prý začínal na nějakých 20 $. Tak jsme to zatočili zpátky na hotel, kam jsme se dostali až v pět ráno. 

 
Moc jsem od Las Vegas nečekala. Vlastně až na jednu výjimku mi všichni o LV říkali to nejhorší. A musím jim dát za pravdu. Uměle vytvořené město plné blikajících světýlek, které z vás chce akorát vytáhnout prachy. Na jeden večer asi fajn, ale nedokážu si představit, že bych tu měla strávit delší čas. Na druhou stranu, vyzkoušet si ruletu, automaty nebo poker by si zkrátka v Las Vegas měl zkusit každý :)

Žádné komentáře:

Okomentovat